Uhličité koupele

V případě klasické uhličité koupele se jedná o vodoléčebnou proceduru, která se provádí ve speciální nerezové vaně, která se plní studenou minerální vodou s vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Jestliže vás nyní zarazila zmínka o studené vodě, není třeba se ničeho obávat. Voda se samozřejmě ohřívá a to na teplotu přibližně 34-35°C, děje se tak však až těsně před její aplikací. Důvod je takový, že díky prudkému ohřátí dochází k uvolňování oxidu uhličitého z minerální vody a ten pak působí během celé koupele.

Vstřebávání oxidu uhličitého má za následek roztažení cév a tedy zvýšené prokrvení tkání. Tato skutečnost způsobuje zvýšení množství kyslíku v krvi a dochází tedy k dokonalému prokrvení pokožky a svalstva a zásobení všech orgánů včetně mozku dobře okysličenou krví. Výsledkem tohoto procesu je povzbuzení imunitního systému a sebehojivých schopností lidského těla. Dalším efektem této léčebné procedury je rovněž snížení krevního tlaku a pulzové frekvence. Uhličitá koupel je proto jednou z hlavních procedur, využívaných při léčbě ischemických a kardiovaskulárních chorob a k doléčování stavů po infarktu myokardu.

Po koupeli, jejíž délka se pohybuje nejčastěji okolo 20 minut, následuje ve většině případů stejně dlouhá relaxace v suchém zábalu. Frekvence uhličitých koupelí je 1 až 2 koupele týdně, přičemž 1-3 koupele mají relaxační a povzbuzující účinek, po 5-10 koupelích dochází k prokazatelnému zlepšení vegetativního systému.

Uhličité koupele se doporučují zejména při ischemických chorobách končetin, poruchách prokrvení mozku, vysokém krevním tlaku, žilní nedostatečnosti, křečových žilách, dále při poinfarktových stavech, ischemických srdečních chorobách, degenerativních onemocněních pohybového aparátu a spastické bronchitidě.

Nevhodné je absolvování této procedury v případě epilepsie, otevřených povrchových ránách a kardiální dekompenzace.